Expertní systémy

Neurčitost v pravidlových systémech




Něco o těchto stránkách

Hlavní stránka

Úvod kapitoly

Obsah

Literatura

Rejstřík

Odkazy jinam

Aplikace neostré logiky

Podívejme se blíže na způsob aplikace principů neostré logiky na vyhodnocování výrazů vyjádřených neurčitými výrazovými prostředky přirozeného jazyka. Vezměme si fakt  Křeček je mladý. Kolik má měsíců?

Odpoveď na tuto otázku - vlastně interpretace slova  mladý - je založena na nalezení vztahu mezi číselným a lingvistickým vyjádřením věku. Řešením v teorii neostrých množin je definice  funkce příslušnosti fL(x), která zobrazuje prvky x bázové proměnné do intervalu < 0,1 >. Takto můžeme například stanovit, že

fMladý (3) = 1
fMladý (10) = 0,5
fMladý (30) = 0.

Jednotlivé hodnoty je možné vynést do grafu:

Využití takových "definic" je nasnadě. Pokud pomínková část nějakého pravidla je například  křeček je mladý, a pokud máme v tom samém momentu k dispozici fakt  křečkovi je 10 měsíců, potom na základě výše znázorněné funkční závislosti by věrohodnost podmínky pravidla byla fMladý (10) = 0,5. Stejnou věrohodnost bychom dostali v analogickém případě - pokud by podmínkou pravidla bylo  křečkovi je 10 měsíců a fakt v bázi faktů by byl  křeček je mladý.

Naznačený způsob vyhodnocení lingvistických výrazů se zdá intuitívně přijatelný, prakticky však vede k různým těžkostem. Nejvýznamnější z nich souvisí s konstruováním funkce příslušnosti do neostré množiny. Neexistuje totiž ani teoretický, ani všeobecně přijatelný praktický návod na její vytváření.


Neostrá logika Ověřování a hodnocení ZS - úvod